Dopravní džungle na Filipínách

Tak jako v každé džungli, také i v této dopravní džungli na Filipínách „přežije“ jen největší a nejsilnější anebo nejbystřejší a nejpohotovější se šestým smyslem a očima všude. K napsání tohoto článku mně donutila dopravní situace v Puertu Princesa, v které se pasivně pohybuji každý den a dopravní situace v Manile, která je úplně nejhorší z celých Filipín a celkově si myslím, že toto téma je zajímavé.

Špatná dopravní situace v Manile je známá – v takto obrovském městě neexistují skoro žádné nadjezdy, nebo nějaký obchvat. Když k tomu připočtu totálně neohleduplné Filipínce, kteří na silnicích vyvádí doslova psí kusy, tak se jízda v Manile promění často na jízdu džunglí bez zákonů. Moje slova potvrzuje mnoho videí na YouTube pořízené turisty. Tady je jedno krátké video na pobavení. Proto půjčit si v Manile auto doporučuji jen opravdu zkušeným řidičům se železnými nervy. Nezkušeným řidičům doporučuji si půjčit auto včetně řidiče, stejně tak doporučuji ruce pryč od volantu těm, co často vyletí jako čert z krabičky během řízení auta v ČR. No a půjčit si motorku v Manile může snad jen opravdu velký dobrodruh nebo kaskadér.

Z Manily pomalu přejdu na všeobecnou dopravní situaci na Filipínách. Dá se říct, že ohledně tohoto směru je na Filipínách skoro všechno špatně. Zapomeňte na dopravní předpisy, na které jste zvyklý z Evropy a vždy očekávejte neočekávané. Ne že by tu byli jiné dopravní předpisy, ale Filipínci na některé dopravní předpisy kašlou z vysoka. Dám pár příkladů.

Moje cesta do kanceláře po neohraničeném chodníku
Po této ulici bez ohraničeného chodníku chodím skoro každý den

Dopravní předpisy na Filipínách

1) Na červenou obvykle odbočují auta normálně vpravo a s tím jako chodec musím počítat. Jako chodec mám zelenou, ale zleva z pomyslného pravého pruhu stále jezdí motorky, tricykly, nebo dokonce jeepney, kteří chtějí odbočit doprava. Na druhé straně silnice si musím zase dávat pozor na řidiče, kteří z protější silnice odbočují na přechod, po kterém znova jdu. Když to shrnu do srozumitelnější podoby, tak i když má chodec zelenou, musí být během přecházení silnice stále ve střehu.

2) Pruhy na silnici nehrají žádnou roli. Na jednoproudové silnici se často vejdou dvě auta, nebo tři tricykly. Předjíždí se zleva, zprava, prostě jakkoliv to jde. Dokonce i po chodníku když chodník není označen obrubníkem, nebo se tu dokonce předjíždí úplně mimo silnici. Prostě pro objíždění stojících aut se tu meze nekladou.

3) Na Filipínách je větší pravděpodobnost to, že vás srazí auto nebo motorka na ulici, nežli že onemocníte horečkou Dengee nebo Malárií. Po neoznačeném chodníku bez obrubníku chodím každý den do kanceláře a několikrát mně doslova lízla motorka, která se kolem mě těsně mihla. V tom ruchu není vůbec slyšet! Kdybych z nějakého důvodu udělal krůček stranou, tak už tenhle článek pravděpodobně nepíšu. A tak jsem se od jisté doby naučil koukat před pohybem do stran nejprve za sebe!

4) Přechody pro chodce jsou na Filipínách často pro ozdobu. Přejít silnici pro mě často bývá jako tréning na novou olympijskou soutěž – sprint na 50 metrů. Někdy zase musím vzít odvahu do hrsti a zůstat stát přesně veprostřed silnice a doufat, že to do mě nikdo nenapálí. Abych zase pořád nekritizoval, tak speciálně u škol bývají takzvaní „traffic enforcer“, kteří v určitých časech dirigují dopravu a pouští děti na přechodech. Někdy to však berou do svých rukou rodiče, kteří na přechodu pro chodce s rozpraženou rukou zastaví provoz.

5) Zajímavou fintu jak „očůrat“ červenou používají řidiči tricyklů. Jak jsem se již zmiňoval, tak na červenou se běžně odbočuje doprava. A tak řidiči tricyklů odbočí na křižovatce vpravo a po té se to snaží co nejrychleji otočit, aby mohli opět odbočit doprava zpět na silnici, ze které předtím odbočili. Ušetří takto několik sekund nebo dokonce celou minutu a to za porušení předpisů stojí ne?

6) Používání výstražného znamení aneb houkačky se na Filipínách nepoužívá jen na odvrácení hrozícího nebezpečí, ale houkačka se používá jakkoliv se dá. Filipínci houkačku často používají před předjížděním, nebo když míjí hlouček dětí. Vlastně tím říkají “bacha jedu“. Výstražné znamení ale také používají řidiči jeepney nebo tricyklů proto, aby Vás zaujmuli – to jestli náhodou nechcete svést. Samozřejmě zadarmo Vás ale velmi pravděpodobně nesvezou. Používat často výstražné znamení jsem se tu naučil velmi rychle.

7) Používání světel při jízdě na motorce nebo při jízdě autem není na Filipínách příliš v módě. Některé motorky nemají dokonce vůbec světla anebo jim zkrátka ta světla nefungují a tak není problém ve tmě nějakou motorku přehlídnout. Když chci ve tmě přejít silnici, tak se několikrát ujistím, že žádná motorka nejede. Některé auta nebo minivany zase naopak často používají bezohledně dálková světla, které nepřepnou na potkávací světla ani ve městech, nebo během míjení se s protějším autem.

Chodci mají zelenou, ale většinu řidičů to nevzrušuje a jedou na červenou.
Chodci mají zelenou, ale většinu řidičů to nevzrušuje a jedou na červenou.

Alkohol za volantem

Alkohol za volantem se na Filipínách většinou neřeší a to speciálně na vesnicích. Také v Puertu mohou být moji filipínští kamarádi v klidu a mohou si sednout za volant po několika pivech. Poprvé jsem si tohoto všiml před 3 lety, kdy mně jeden kamarád vezl po několika silných pivech domů. Po necelém roce života na Filipínách už toto beru jako samozřejmost. Na Filipínách se tohle moc neřeší a do hospody se tu zkrátka jezdí na motorce nebo autem. Na druhou stránku je fakt, že Filipínci toho moc nezneužívají a nejezdí opilý na motorce nebo autem přes den. Nedovedu si tohle představit u nás v České republice, kde je pivo levnější nežli voda 🙂

Samozřejmě problém by nastal, kdyby se stala nehoda a Vám zjistili alkohol v krvi. Pokud by vaší vinou nedej bože někdo zemřel, tak by Vám hrozilo vězení. A můžete mi věřit, že filipínská věznice není jako ta v ČR, kde cely poskytují lepší komfort nežli některé hostely na Filipínách.

Řidičský průkaz

Tento článek by nebyl kompletní bez této zásadní informace, na kterou se mně již několik lidí v emailech ptalo. Na Filipínách pro řízení auta nebo motorky je potřeba mezinárodní řidičák, který má platnost tři měsíce a který Vám na počkání vystaví na vašem magistrátu. Před rokem stál tento řidičák 50 kč.

Ze zkušenosti ale vím, že policistům během kontroly cizinců jde spíše o to, jestli máte helmu nebo popřípadě jestli máte v pořádku víza. Tím nechci říct, abyste neměli sebou mezinárodní řidičák  – nikdy nevíte, na koho a na jakého policistu narazíte!

Tančící dopravní policista v Manile.
Tančící dopravní policista v Manile.

Závěrem

Závěrem bych se také okrajově zmínil o velice špatné situaci životního prostředí ve městech, které ovlivňují veliké množství tricklů, motorek a jeepney, které jezdí velice pravděpodobně bez katalyzátorů nebo se špatně seřízeným motorem. Zkrátka emise se tu neřeší – tedy zatím. Díky manželce, která má příbuzné a kamarády skoro ve všech sférách se mě doneslo, že by se situace ohledně emisí měla v Puertu pomalu zlepšit. V to moc doufám, protože obrovské množství jedovatých výfukových zplodin, které každý den při cestě do kanceláře dýchám, určitě nedělá dobře mým plicím.

Jak jsem se už zmínil, tak někdy tu policisté, šerifové dělají velké dopravní kontroly. Jedná se o kontrolu všech papírů a helmy. Velké zátahy bývají hlavně před volbami. Další zátahy jsou zase zaměřené jen na řidiče tricyklů ohledně permitu, který musí mít, pokud chtějí vozit lidi pro peníze. Tyto zátahy na řidiče tricyklů tu vidím docela často.

Samotnou kapitolou jsou pak auta, které policisté skoro přehlíží. Samozřejmě, záleží, o jakou dopravní kontrolu se jedná, ale dopravní kontroly během kterých se kontrolují také auta, jsem v Puertu Princesa ještě neviděl. No a na vesnicích o policistu skoro ani nezavadíte. Na motorce radím jezdit všude pomalu a opatrně, protože i tam kde byste to nečekali může vyběhnout malé dítě anebo potulný pes, který je přiblblý z vedra.

Toto byly mé postřehy většinou jen z Palawanu, nebo z menších ostrovů typu Camotes nebo Siquijor. Jiné provincie na Filipínách to mohou mít jinak! 

No a úplně na závěr si nemůžu nechat pro sebe jedno video s tančícím filipínským dopravním policistou. Jen upozorňuji, že ten policista tančí bez hudby. Tu hudbu tam pak autor videa přidal dodatečně. V Davau se dokonce pořádá každoroční soutěž o nejlépe tančícího dopravního policistu!

Facebook Comments

One comment on “Dopravní džungle na Filipínách

  • bugr , Direct link to comment

    Je ta dopravní situace na Palawanu tak špatná jako třeba v Manile? Nebo je problém jen v Puertu? Přemýšlím o autu, přece jen je lepší mít kolem sebe nějaký plech, proti motorce výhoda. V Asii jsem jezdil na motorce ve Vietnamu, tam to jsou taky na ulicích bezmozci ale já byl tvrdší a rychlejší 🙂

Leave a comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *