Zápisky z Filipín, část 2 – Pirát silnic

Tento článek by asi neměli číst naši policisté nebo politici, ale nemůžu si pomoc, protože chci ukázat na běžnou praxi ve filipínské dopravě. Už jsem jeden článek o tom psal, ale dneska se spíše podívám na takové reálné věci, co se tu dějí. Policisté tu kontrolují hlavně jen spoustu potřebných permitů a papírů k tomu, aby mohli řidiči tricyklů nebo minivanů jezdit a svoji činnost provozovat, ale nezajímá je, jestli porušujete dopravní pravidla, nebo jestli řídíte pod vlivem alkoholu. Ono není divu, protože pravidla porušují i sami policisté, takže by byli sami proti sobě.

Ohledně policejních kontrol

Ohledně kontroly cizinců, tak policisté tu cizince zastaví většinou jen když nemají helmu. Je ale fakt, že ty kontroly jsou už teď časté a na více místech, takže už nemohu jak to šlo dříve jet do centra Puerta s manželkou, která nemá helmu. Nicméně díky tomu všemu člověk pak úplně zleniví a přestane na určité věci myslet. Jako například někdy zapomenu peněženku s doklady, nebo helmu pro manželku. Zajímavé ale je, že jsme se z toho vždy nějak vymluvili bez pokuty nebo úplatku, prostě cizince tu hodně respektují a prominou jim kde co. To pak bohužel podněcuje v porušování přestupků a člověk si dovolí na silnici doslova všechno. Řeč byla o kontrole cizinců, místní Filipínce kontrolují podrobněji (nicméně alkohol je nezajímá) a staví je náhodně i když mají helmu. Policajti si totiž nechtějí přidělávat případné problémy a řešit něco anglicky. 

Občasné speciální kontroly

Nicméně slyšel jsem, že třeba v El Nidu, na severním Palawanu občas kontrolují policisté cizince, jestli mají půjčenou motorku z půjčovny, která permit tuto činnost provozovat. To vám pak samozřejmě může nabourat plány na ten den. Musíte zavolat majiteli nebo manažerovi půjčovny a říct mu aby přijel váš (jejich problém) řešit a je s tím pak dost starostí a stresu. Jestli se to tam děje často nevím, osobně jsem to nezažil. Slyšel jsem o tom jen z doslechu. Nicméně tohle je hlavně zaměřené na půjčovny motorek a ne přímo na turisty.

Odbočování na červenou

Vrátím se ale do Puerta. Jak jsem výše už naznačil, tak policisty nezajímá, jestli jedu na červenou doprava, jestli mam v krvi alkohol, jak jedu rychle, ale zajímá je jen ta helma. V praxi třeba dělám to, ze odbočím na červenou doprava a hned a za křižovatkou to otočím zpět na tu křižovatku, kde opět zatočím doprava a tak lehce se napojím takto lehce zpět na svojí trasu a vlastně ušetřím často více jak minutu. No a mě nebaví čekat v tom vedru a smogu, takže toho hodně využívám. Odbočování na červenou bez zelené šipky je ale na Filipínách rozhodně rozšířená věc, která tu dobře funguje. Samozřejmě otáčení na silnici hned za křižovatkou je divočina, ale i moje žena si pochvaluje, jak jsem v tomto směru tady zapadl. Nejedná se ale o velké křižovatky, tam bych se samozřejmě netroufl otáčet.

Na Filipínách se jezdí do baru jedině autem nebo na motorce

Další samostatnou kapitolou je alkohol. My tu na Palawanu dá se říct jezdíme do baru jedině autem nebo na motorce, ale pozor, ne jako spolujezdci, ale jako řidiči. Možná si říkáte, že se chovám nezodpovědně, ale já jsem jen zapadl mezi místní, protože ve filipínské společnosti je toto normální a musím se přiznat, že to nedělám proti svojí vůli. Dělají toto i sami policajti nebo dokonce politici a prostě to nějak funguje. Že bych měl jít příkladem? To by ničemu nepomohlo. Filipíny jsou prostě jiný svět, kde se žije jinak než u nás a jsou tu v určitých směrech jiná pravidla.

Stejně tak se musíte zvyknout na to, že jsou ve městech velké zácpy, funguje tu právo silnějšího (většího) a drzejšího, prostě musíte si zvyknout na filipínský způsob ježdění. Tady člověk musí čekat neočekávané a mít 10 smysl. Pak když po několika měsících přijedu do Prahy, tak se přiznám, že mě jen málo co překvapí. Ježdění na Filipínách vás zocelí ve všech směrech.

Co ostrov a město, to jiné pravidla

Vše o čem jsem psal, funguje hlavně na Palawanu. V Manile nebo v Cebu city je samozřejmě vše přísnější a naopak na menších ostrovech nebo v zapadákovech, na venkovech nejsou policejní kontroly vůbec, tam na policistu nenarazíte, takže tam jezdí všichni bez helmy, bez řidičáku a děti tam jezdí na motorce od té doby, co dosáhnou z motorky jednou nohou na zem. To že jezdí na motorce až čtyři Filipínci je tady normální a policisté to akceptují. Na venkovech ale existují speciální kontroly, kdy vše zastavují a kontrolují vojáci nebo nějaké speciální policejní jednotky se samopaly. Tak se nevyděste, až nějakou podobnou kontrolu narazíte.

Úsměvné příhody

Jsou věcí, které uvidíte a zažijete snad jen na Filipínách. Jako třeba že minivan je tak plný, že řidič sedí na svém pomocníkovi a normálně řídí, tedy aspoň se snaží. Nebo když řidič pošle pomocníka si sednout na střechu a ten se tam nějak zázračně drží i při 120 km rychlosti. A co na to policisté? Tohle se tu přece neřeší, hlavní je ŘP a pak různé permity, povolení. V tom si na Filipínách opravdu vyžívají. 

Jednou se mi stala úsměvná příhoda, že mě dva policajti zastavili, proč nemám helmu. Vysvětlil jsem jim, že jedu jen tam kousek do obchodu a tamhle kousek mám kancelář, kde máme párty a já jedu něco koupit. Místo pokuty se mnou dělali selfie a to, že jsem jel pro další pivo (a určitě to ze mě bylo cítit) jim bylo jedno. To jsou prostě Filipíny a jak říkají často a rádi Filipínci, tak tohle zažijete asi jen na Filipínách.

Ohledně kontroly řidičského průkazu

Správně byste měli mít u sebe mezinárodní ŘR, který vám na počkání vydají za 50 KČ v Praze na Registru řidičů u metra stanice Vyšehrad. Nicméně dle mých zkušeností se to tu neřeší. V době kdy jsem měl jen klasický ŘP, mě kontrolovali kvůli helmě a zároveň když už mě zastavili chtěli tedy ukázat i ŘP. Ukázal jsem ten klasický český a prošlo to v pohodě. Stalo se mi to asi třikrát, takže to nebyl ojedinělý případ. Nicméně teď už mezinárodní ŘP mám.

Obstál by filipínský řidič v Evropě?

Pokud bych to měl ale vzít z filipínské strany, tak Filipínec by si na naší dopravu zvykal o něco hůře, myslím tím hlavně dodržováním předpisů a filipínský řidič autobusu by byl z práce hned vyhozen, protože nejen že by jezdil rychle jak šílenec, jak je to tady zvykem, ale s odpovědí typu “pokud se ti nelíbí jak řídím, tak si vystup“ by rozhodně neobstál.

Ano, to se mi opravdu jednou stalo, když jsem jel z El Nida do Puerta. Poprosil jsem slušně řidiče, jestli by nezpomalil, protože se opravdu bojím a on mě řekl, ať si vystoupím pokud se mi jeho jízda nelíbí. Na půl cesty jsem tedy vystoupil a musel si stopnout jiný minivan nebo autobus, protože jsem to už psychicky nedával. Šlo doslova opravdu o život při té jeho šílené jízdě.

Prostě jiný kraj, jiný mrav a je jen na vás, jestli a jak se s tím vypořádáte. Já se s tím vypořádal po svém, nesnažím se nikomu místnímu vnucovat, že pití alkoholu před jízdou se nedělá, že řidiči minivanů mají jezdit pomaleji, protože mají odpovědnost za lidi, anebo říkat o dalších věcech, co by Filipínci neměli dělat. Zkrátka někoho poučovat v jeho zemi není dobré. Musíte se s tím smířit tak jak to je, nebo zapadnout mezi ostatní jako já, nebo zkrátka život na Filipínách není pro vás. Já si ho tu užívám jako pirát silnic!

Facebook Comments

One comment on “Zápisky z Filipín, část 2 – Pirát silnic

  • bugr , Direct link to comment

    To mi pripomina jak jsem si v Alaminos uzival se svou pritelkyni, ze ridim bez helmy a ona za mnou sedi pekne bokem. Jako pravi Filipinci. Je ale pravda, ze tady u nas ji musim pres silnici prevadet ja. Do ted neveri, ze ridici pred tim prechodem opravdu zastavi 🙂

Leave a comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *