Zápisky z Filipín, část první – Chřipka a kousanec

Tímto dílem začíná seriál mini článků o věcech, co mi zde staly a zkrátka byste se zde měli dozvědět něco z té filipínské reality. Nelze čekat, že tyto články budu psát často, ale čas od času ano a to speciálně pokud mě něco inspiruje k napsaní článku.

V některém z mých článku o životě na Filipínách jsem psal, že jsem tu častěji nemocný než u nás v ČR. To vlastně tak nějak stále pokračuje, až mě to opravdu začíná vadit a nevím, co s tím. Jednou to je menší nachlazení z klimatizací, někdy zase řádí vir u nás doma, protože bydlíme se švagrem a jejich dětmi (ano, i na Filipínách existuje chřipka) a někdy mě dají „dárek“ na rozloučenou moji klienti. Aby to bylo kompletní, tak mám někdy i střevní potíže. Možná se divíte, že o tom píšu, ale když jste nemocný každý měsíc, už je to fakt divné a třeba i Vy byste měli podobné problémy, kdybyste na Filipínách žili. Koneckonců všiml jsem si, že dost mých klientů se během dovolené více či méně potýkalo s nachlazením, případně někteří měly střevní potíže. Normálně bych si řekl, že je se mnou něco spatně, ale není, protože minulý rok jsem byl 4 měsíce v ČR a nemocný jsem byl jen hned po příletu a to pravděpodobně opět z klimatizací z letadla. Zbytek pobytu jsem byl zdravý jak ryba. Dokonce ani chladné září se mnou nic neudělalo. Zkrátka tropické klima mému tělu asi nějak nesvědčí. Cestu z toho ven vidím v tom, že musím jíst každý den vitamíny, což normálně doma nedělám. Vypadá to ale, že to fakt pomáhá, ale asi nemusím říkat, že to leze dost do peněz. To byly nějaké mé úvahy ohledně mých zdravotních problémů, ale teď jeden zajímavý příběh, co se mi letos stal.

Asi před rokem jsem četl na internetu, že jednoho Čecha, který žije ve Vietnamu kousl pavouk a než zjistil po několika dnech co se s nim děje, malém zemřel. Mimochodem, také tam má cestovní kancelář a také tam průvodcuje. Do nemocnice přišel na poslední chvilku a to ho tam ještě dotlačili jeho klienti. Velmi pravděpodobně ho ten pavouk kousl, když přespával v jedné chatce na zemi na kraji džungle, tedy alespoň co si nakonec uvědomil. Proč o tom ale píšu.

Podobná věc se mi stala nedávno v EL Nidu, kdy jsem se opět necítil dobře a večer po návratu z jednoho lodního výletu jsem cítil, že úplně hořím a brzy jsem i bez teploměru poznal, že mám teplotu. Ono někdy tady v tropech nevíte. Jste celý den na slunci a bez teploměru není lehké poznat, jestli máte teplotu, nebo vám jen hoří kůže ze slunce. Začal jsem uvažovat, že jestli mi do rána ta teplota nezmizí, tak půjdu na místní kliniku na vyšetření ohledně tropických nemocí.

Ráno jsem se vzbudil sice bez teploty, za to mě ale bolelo hodně u třísla a bylo to tam nateklé.  Měl jsem problém dokonce chodit. Večer to bylo ještě horší, ale protože jsem už neměl teplotu, respektive tlačil jsem jí dolů práškem, tak jsem na kliniku nešel, speciálně když jsem se druhý den přesouval domů do Puerta, takže jsem si říkal, že v nejhorších půjdu do nemocnice tam. Byl to samozřejmě špatný postup, měl jsem hned odpoledne zajít na místní kliniku, tak aby vyloučily tropické nemoci a doktor by prohlídl to nateklé místo a řekl mi, o co se jedná. Ono když tu člověk žije, tak uvažuje jinak, než když tu je jako turista.

V den přejezdu do Puerta bylo to místo u třísla víc a víc nateklé a bolelo to jako čert, ale nějaký štípanec jsem nikde neviděl, takže jsem si myslel, že to kousanec nebo tak něco není. To mě vyvrátila až jedna moje klientka v Puertu (paní doktorka) ještě ten samý večer a také pak moje manželka, protože obě tvrdily, že je to štípanec nebo kousanec. Nikdy bych nevěřil, ze štípanec muže takto natéct a bolet a vlastně nevidíte kromě nateklého místa žádný důkaz, že by vás něco štíplo či kouslo. K doktorovi jsem nakonec nešel, protože jsem cítil, že otok druhý den ráno postupně pomalu, ale jistě ustupuje a v poslední fázi následující dny mě to začalo i svědit. Dohromady vše trvalo od kousnutí až do úplného zmizení otoku zhruba 7-9 dnů.

Co mě tedy štíplo nebo kouslo? Manželka tvrdí, že to byl šváb. Raději tomu nechci věřit a osobně si myslím, že to byl asi nějaký pavouk, ale jak vidíte z mého příběhu, tak na Filipínách musíte počítat se vším, speciálně, když tu žijete nebo spíte v levnějším hostelu, nebo nocujete na plážích ve stanech, či dokonce na divoko v džungli. Vy, co se bojíte pavouků a švábů, tak se na Filipíny a potažmo i do jiných zemí jihovýchodní Asie bát jezdit nemusíte, ale jak jsem psal, asi to bude chtít podle toho přizpůsobit itinerář a výběr ubytování. Na druhou stránku musím napsat, že podobná věc se mi stala poprvé za těch 6 let, co na Filipíny jezdím a co tu už 4 roky žiju. Takže zkrátka to, že se vám stane podobná věc co mě, je dost malá. Pokud se vám ale něco podobného stane, hned navštivte doktora, abyste věděli, na čem jste. Já jsem rozhodně dobrým příkladem nebyl!